Budování Přemyslova kultu: Církev, rytíři, předci a poklady

Nástup Přemysla Otakara II. na trůn v polovině 13. století byl z hlediska tvorby kultu osobnosti nového panovníka obtížný v tom, že stále ještě do jisté míry doznívá kult jeho předchůdce sv. Václava, resp. ideje sv. Václava, coby trvalého a věčného panovníka českých zemí.

Kult sv. Václava se mladičkému Přemyslovi zdá jako archaický, vzdálený a přežitý, a i přestože my jej dnes považujeme za univerzální a svým způsobem nesmrtelný, Přemyslovi se povedlo kult sv. Václava do značné míry zcela překrýt.

Při tvorbě nového Přemyslova kultu sehraje úlohu několik významných prvků. V prvé řadě jsou to Přemyslovy dalekosáhlé politické cíle a ambice, dále pak internacionalita a obecná různorodost jeho dvora, ale také osobnost jeho nejbližších rádců. K úplnému dokreslení kultu Přemysla Otakara II. pak přispějí historické prameny, panovníkovy listiny, formulářové sbírky, záznamy kronikářů, zlomky z děl německých minnesängerů, jež na Přemyslově dvoře žili, ale také veliký epos německé Alexendreidy Ulricha z Esenbachu nebo též literární dílo Jindřicha z Isernie. To vše nám dává obraz mozaiky kultu jednoho z největších českých panovníků. Jaký tedy byl?

Přemysl byl jedním z mnoha vladařů křesťanské Evropy, v tom tedy originalitu hledat nemůžeme. Křesťanství mělo vliv v podstatě na vše, od používání latiny, přes odívání, stavitelství až po umění a Přemysl sám se pasoval do role krále, který křesťanství ochraňuje. Ničím neobvyklým na starém kontinentě nebylo ani vyzdvihování rytířských řádů, které k nám dorazilo sice trochu později, ale přece. A jemu právě Přemysl přikládal hlubší význam. Dokonce podle kronikáře nařídil svým synům, aby se školili v rytířských ctnostech a dovednostech. Sám pak coby markrabě moravský přijal po vzoru svých předchůdců do své pečeti obraz ozbrojeného rytíře na cválajícím koni, kterou pak používal i v pozdějších dobách a nahradil na rubové straně pečeti obraz sv. Václava!

Ideu rytířství přiživoval i kult Alexandra Velikého, který byl podle několika historiků na Přemyslově dvoře velmi silný. K ucelení Přemyslova tvořícího se kultu pak samozřejmě pomohla účast v křížových výpravách a legendární vítězství v bitvě u Kressenbrunnu v roce 1263 nad uherským vojskem.

Evropa potřebovala silné ochranářské panovníky bránící kontinent před invazí muslimů a Přemysl byl rozhodně jedním z nich. "Králi, ty jsi míru obrana, to říkají tvoje slova," píše se němčinou na dlaždicích kaple hradu Zvíkova. Takový tedy byl Přemysl, coby král železný.

Naopak přídomek zlatý pak souvisí s Přemyslovým nesmírným bohatstvím. Český kronikář doslova píše: " kdožpak by se nedivil takovému nádhernému knížeti, jenž již v lůně své matky byl zván králem zlatým." I další historické prameny popisují Přemysla jako velmi zámožného, na jehož hradech jsou obrovské poklady zlata a stříbra, které si však nenechával jen pro sebe, ale obdarovával jimi různé řády i spolky sirotků. Kupříkladu chrámu sv. Víta věnoval vzácná roucha a bohoslužebné zlaté a stříbrné nádoby.

Přemysl se při budování svého kultu odkazoval ale také na své předchůdce a rod Přemyslovců byl lidem líčen jako starobylý s nepřetržitým trváním, který byl, je a bude. Dokonale tento symbol věků ilustruje vyobrazení Přemyslovců ve Znojemské rotundě.


Napsali o Přemyslovi

Václav V. Tomek:
1. První spojení Rakous s Čechy a vzbouření Přemysla syna Vácslavova
2. Přemysl Otakar II. stal se vévodou rakouským a válka s Uhry o Štyrsko
3. Král Přemysl Otakar II. - proměny v zemi za jeho času
4. Šíření říše České za Přemysla Otakara II.
5. Přemysla Otakara II. pád a zahynutí

Vladislav Vančura: Bitva u Kressenbrunnu

Města založená Přemyslem Otakarem II.


Kontakt:

Edukativní společnost, o.s.
Adresa: Na Třebešíně 2299, 108 00 Praha 10
E-mail: edukativni.spol@gmail.com