Vatikánská rozvědka zasáhla: Kazí radost i velkolepé plány

Jelikož církevní a světská moc nešla za dob Přemysla výrazněji oddělit, platilo, že čím více arcibiskupství měl panovník na svém území, tím větší měl pochopitelně i mocenský vliv. Proto také Přemysl Otakar rozehrál v nejvyšších patrech politiky hluboce strategickou hru pro povýšení olomouckého biskupství na arcibiskupství.

Český král uzavřel s Řádem německých rytířů dohodu, která však měla mít daleko hlubší význam, než se na první pohled zdálo. Podstatou paktu bylo, že český král pomůže německým rytířům zlomit odpor v Prusku a Řád mu zase na oplátku poskytne vojenskou subvenci při dobývání Litvy. Na první pohled jednoduchý výměnný obchod a pobaltská země by jistě výčtu Přemyslových držav slušela, nicméně pro spravování z Prahy byla v případě vzpoury příliš vzdálená. A držet zde nepřetržitě armádu by bylo finančně velmi nákladné, což si Přemysl velmi dobře uvědomoval. Proto pro něj Litva představovala jen jakýsi další prostředek ke směně. Panovník chtěl dobyté území takticky přenechat jako léno Polsku, čímž by si nejen naklonil polská knížata, jejichž případná pomoc by se mohla kdykoli hodit, ale předně na nově dobytém pohanském území by se pak musela zakládat biskupství, protože Přemysl, stejně jako další panovníci té doby, šířil především víru.

Nová biskupství nemohou být hierarchicky nepodřízená, ale vyžadují svoji nadřazenou instanci, odpovědné arcibiskupství. „Ďábelský“ plán Přemysla počítal s tím, že po získání Litvy a založení jednotlivých biskupství bude Olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. Tento krok by v případě zdaru znamenal stejně významný počin jako případné územní zisky. Výrazněji by to totiž posílilo vliv českého panovníka v církevním světě, který hrál v Evropě té doby prim.

Přemysl neváhal tedy s vidinou mocenskopolitických zisků do Litvy poslat své rytíře, kteří kvůli bažinatému terénu a těžké výzbroji museli zahájit své tažení v zimě. Jak rychle se však výprava dala do pochodu, dala se i na ústup. Oficiálním důvodem byl náhlý nárůst teplot v měsíci lednu, kdy tání ledů znemožnilo bezpečný přesun krajinou, daleko pravděpodobnější verzí stažení vojska je však včasná činnost Přemyslovy rozvědky. Špioni v Římě poslali českému králi depeši, v níž stály dvě podstatné informace. V prvé řadě, že Papež Klement IV. nehodlá povýšit Olomoucké biskupství na arcibiskupství a navíc si činí nárok na Litvu. Přemyslův plán byl zmařen, životy rytířů zachráněny. To vše díky brzkému zásahu vatikánských zvědů. Nyní už nebyl důvod k boji, protože to poslední, co by si český vladař přál, bylo rozhněvat si papeže. K povýšení Olomouckého biskupství tak nakonec došlo až v roce 1777.


Kontakt:

Edukativní společnost, o.s.
Adresa: Na Třebešíně 2299, 108 00 Praha 10
E-mail: edukativni.spol@gmail.com