České království poháněno zlatem a stříbrem

Honba po drahých kovech není pro současného člověka atypickým jevem, který by se nějak vymykal z období pozdního kapitalismu. Čína, Rusko, vybrané země Afriky a jižní Ameriky staví na jejich těžbě a prodeji svůj hospodářský rozkvět. Částečně bychom boom po drahých kovech mohli datovat do 13. století, kdy nejen v Českých zemích ale i ve zbytku civilizované Evropy dochází v souvislosti se zvyšováním obdělávané půdy také k překotnému rozvoji lidských sídel. Jako houby po dešti vyrůstá nespočet nových vesnic a vesniček, ale také měst a lidé si začínají být blíže. To vše nahrává k rozvoji tržního hospodářství a hledání prostředků pro směnu. Jinými slovy obchod potřebuje univerzální platidlo.

K opravdovému vzestupu českého státu dochází tedy za panování Přemyslovců, které je právě spjaté s rozvojem těžby drahých kovů.

Přestože dnes je téměř všechno zlato na našem území vytěžené nebo je jeho dobývání nerentabilní, ve 13. století byla situace zcela odlišná. Přírodopisec a filozof Albertus Magnus v roce 1250 zaznamenal: "Když všechna království světa zlatem vyschla, jedině Čechy za našich časů je zlatem úrodně zavlažily".

Za zlatonosnou oblast byla v dobách Přemysla Otakara II. považována oblast kolem Jílového, povodí řeky Otavy, oblast Nového Knína nebo také území v Kašperských horách na Šumavě.

Motor rozkvětu českých zemí nebyl poháněn jen zlatem, ale také jiným vzácným kovem - stříbrem. Bohatá ložiska stříbrných rud se postupně nacházela a dobývala v Jihlavě, Kutné Hoře, Jáchymově, Příbrami, Havlíčkově Brodě, Kolíně, Českém Krumlově, Měděnci, Rudolfově a v Ratibořických Horách.
Tato místa se stala od dob pozdních Přemyslovců na několik století významným akcelerátorem hospodářského rozkvětu Českých zemí.


Kontakt:

Edukativní společnost, o.s.
Adresa: Na Třebešíně 2299, 108 00 Praha 10
E-mail: edukativni.spol@gmail.com